29 ICdo 113/2026 – Nejvyšší soud

29 ICdo 113/2026 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 8. 2026 Senátní značka:29 ICdo 113/2026 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:29.ICDO.113.2026.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Popření pohledávky Insolvenční správce Žaloba Přihláška pohledávky Bezdůvodné obohacení Dotčené předpisy:§ 174 IZ. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:2. 9. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. KSOS 31 INS 4184/2021 11 ICm 2751/2022 29 ICdo 113/2026-287 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Tomáše Zadražila v právní věci žalobce Mgr. Petra Brože, se sídlem v Praze 4, U Zátiší 545/3, PSČ 147 00, jako insolvenčního správce dlužníka UNIMEX-INVEST, s. r. o., zastoupeného Mgr. MUDr. Zdeňkem Kubicou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Soukenická 1090/14, PSČ 110 00, proti žalovanému JAR REAL TRAFFIC s. r. o., se sídlem v Ostravě, Jana Šoupala 1597/3, PSČ 708 00, identifikační číslo osoby 27768228, za účasti CREDITEX HOLDING, a. s., se sídlem v Praze 9, U vysočanského pivovaru 701/3, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 16193938, jako vedlejšího účastníka na straně žalobce, zastoupeného JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 2, Vinohradská 34/30, PSČ 120 00, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 ICm 2751/2022, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka UNIMEX-INVEST, s. r. o., se sídlem v Ostravě, Svojsíkova 1596/2, PSČ 708 00, identifikační číslo osoby 25872117, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 4184/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. ledna 2026, č. j. 11 ICm 2751/2022, 13 VSOL 189/2025-265 (KSOS 31 INS 4184/2021), takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Rozsudkem ze dne 14. května 2025, č. j. 11 ICm 2751/2022-217, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu na určení, že pohledávka žalovaného (JAR REAL TRAFFIC s. r. o.) P24 ve výši 54 112 Kč přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka (UNIMEX-INVEST, s. r. o.) vedeného u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSOS 31 INS 4184/2021 není po právu (bod I. výroku), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (body II. a III. výroku). 2. K odvoláním žalobce (Mgr. Petra Brože jako insolvenčního správce dlužníka UNIMEX-INVEST, s. r. o.) a vedlejšího účastníka na straně žalobce (CREDITEX HOLDING, a. s.) odvolací soud v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek insolvenčního soudu potvrdil (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý a třetí výrok). 3. Odvolací soud vyšel z toho, že: [1] Usnesením ze dne 22. prosince 2021, č. j. KSOS 31 INS 4184/2021-A-153, insolvenční soud (mj.) zjistil úpadek dlužníka, na jeho majetek prohlásil konkurs. [2] Dne 22. února 2022 přihlásil žalovaný do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku v celkové výši 54 112 Kč (přihláškou č. P24) vyplývající z vykonatelného výkazu nedoplatků Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj (dále jen „finanční úřad“) ze dne 2. května 2019, č. j. VVN 2275966-19-3203-50524-809559, která se skládá z nedoplatku na daních ve výši 53 580 Kč a úroků z prodlení ve výši 532 Kč. Žalovaný v přihlášce uvedl, že dne 21. prosince 2021 uhradil pohledávku se souhlasem dlužníka příslušnému finančnímu úřadu a vstoupil podle § 1936 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na jeho místo. Žalovaný přihlásil pohledávku jako vykonatelnou, a to na základě výkazu nedoplatků ze dne 2. května 2019. [3] Na přezkumném jednání konaném dne 25. srpna 2022 byla pohledávka žalovaného přezkoumána jako vykonatelná a insolvenční správce ji popřel co do pravosti z důvodu neprokázání udělení souhlasu dlužníka s její úhradou třetí osobou a z důvodu neprokázání toho, že by původní věřitel byl nejpozději v okamžiku úhrady požádán o postoupení pohledávky podle § 1936 odst. 2 o. z. [4] Platba ve výši 54 112 Kč, poukázaná z účtu žalovaného dne 21. prosince 2021, byla připsána na účet finančního úřadu dne 22. prosince 2021. [5] Žalovaný přípisem ze dne 21. prosince 2021 informovala finanční úřad, že je připraven uhradit závazek dlužníka vyplývající z vykonatelného výkazu nedoplatků č. j. 2275966/19/3203-50524-809559 a v souladu s § 1936 odst. 2 o. z. žádá, aby na něj finanční úřad postoupil výše uvedené pohledávky. [6] V listině nadepsané „Souhlas společnosti UNIMEX-INVEST s úhradou dluhu“ blíže neidentifikovaná osoba vyjádřila dne 1. října 2021 jménem dlužníka souhlas, aby žalovaný uhradil za dlužníka kterýkoliv jeho závazek uplatněný kterýmkoliv věřitelem v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 4184/2021; listinu (souhlas) převzal žalovaný. [7] Finanční úřad již v podání doručeném insolvenčnímu soudu dne 6. dubna 2021 sdělil, že eviduje za dlužníkem mimo jiné nedoplatek na dani z příjmů právnických osob ve výši 53 580 Kč splatný 1. dubna 2019 (podle platebního výměru ze dne 23. dubna 2019, č. j. 2089530/19/3203-50524-809559) a úroky z prodlení ve výši 532 Kč. Existenci této daňové pohledávky finanční úřad doložil výkazem nedoplatků datovaným 2. května 2019, č. j. 2275966/19/3203-50524-809559, sestaveným ke dni 30. dubna 2019. Následně dne 31. ledna 2022 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka 6 pohledávek v celkové výši 4 113 251,02 Kč (P11), z toho dílčí pohledávku č. 2 (P11.2) v celkové výši 72 331 Kč z titulu daně z příjmů právnických osob za rok 2018 ve výši 53 580 Kč (podle platebního výměru ze dne 23. dubna 2019, č. j. 2089530/19/3203-50524-809559) a úroků z prodlení ve výši 18 751 Kč, jako vykonatelnou a nezajištěnou. Na přezkumném jednání insolvenční správce pohledávku P11.2 popřel co do výše 54 112 Kč z důvodu její úhrady žalovaným. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 24. listopadu 2023 vzal tento věřitel dílčí pohledávku č. 2 v částce 54 112 Kč zpět z důvodu úhrady jistiny ve výši 53 580 Kč a příslušenství ve výši 532 Kč ručitelem (žalovaným). Insolvenční soud k návrhu žalovaného usnesením ze dne 12. prosince 2023 připustil, aby do řízení na místo finančního úřadu vstoupil ohledně uvedené dílčí části pohledávky ve výši 54 112 Kč žalovaný. [8] Finanční úřad přijatou částku 54 112 Kč nepoužil na žádnou z přihlášených pohledávek, ale dne 18. října 2022 ji na žádost insolvenčního správce dlužníka poukázal na účet majetkové podstaty. 4. Na tomto základě odvolací soud – cituje § 7, § 174 odst. 2 a § 198 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), § 1908 odst. 1 a § 2991 o. z. a přiléhavou (dále uvedenou) judikaturu Nejvyššího soudu – ve shodě s insolvenčním soudem uzavřel, že skutek popsaný žalobcem (správně žalovaným) v přihlášce P24 obsahuje dostatečné vylíčení skutečností k důvodu vzniku přihlášené pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., neboť mimo specifikaci pohledávky jako neuhrazené daňové pohledávky dlužníka u příslušného finančního úřadu žalovaný v přihlášce uvedl, že tuto pohledávku (se souhlasem dlužníka) finančnímu úřadu uhradil dne 21. prosince 2021 (na blíže označený účet finančního úřadu). Přestože žalovaný tento nárok v přihlášce pohledávky kvalifikoval jako subrogační nárok podle § 1936 o. z., insolvenční soud není touto právní kvalifikací věřitele v přihlášce pohledávky vázán. Dodal, že finančním úřadem uplatněná pohledávka z důvodu své veřejnoprávní povahy ani nemohla být předmětem postoupení. 5. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení dvou otázek procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny. Navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. 6. Jako dovolacím soudem dosud neřešenou dovolatel formuluje otázku, zda může soud rozhodující o pravosti pohledávky věřitele přihlášené do insolvenčního řízení vyhovět žalobě, jestliže se ukáže, že pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení sice není po právu, ale věřitel má zcela jinou pohledávku, jejíhož uspokojení se v insolvenčním řízení nedomáhá, přičemž existence této jiné pohledávky rovněž plyne z vylíčení skutkového stavu uvedeného v přihlášce pohledávky, a dále otázku, zda je insolvenční soud při rozhodování o pravosti takové pohledávky vázán specifikací pohledávky uvedenou v jeho přihlášce, nebo ji může nahradit jinou pohledávkou, jejíž existence může rovněž vyplývat ze skutkového stavu vylíčeného věři